Očko pro naše hračky

Všechno to začalo tím, že jsem se sama před 2 lety stala maminkou a začala na nás testovat naše produkty. Do té doby jsem všechny hračky vyráběla pocitově, jak se líbily mně jako ne-mámě. Spoléhala jsem na svoje vnitřní dítě a myslím, že se to docela dařilo 🙂 Bylo mi jasné, že jakmile budu já na mateřské, nápady na nové hračky a produkty zahltí moji hlavu na maximum. Ovšem kromě toho jsem přišla na jinou zásadní věc.

Začala jsem naše hračky upevňovat na hrazdičky, kočárek a autosedačku. Při každém uvázání provázku kolem krku jezevce mě štvalo, že to nemáme vyřešené pořádně. Prostě mi chybělo něco, co by na hračkách bylo už v základu. Kroužek, který by šel pověsit kamkoliv, kde jsem hračku chtěla Josefce ukazovat. Třeba na hrazdě byl totiž náš kamarád jezevec skvělý! Stál nad Josefou a ji šíleně bavilo, jak se při každém doteku pohybuje nad ní. Lámala jsem si tedy hlavu nad tím, jak to celé zrealizovat.

Variant bylo víc, ale nic nefungovalo tak jako ta finální, kterou právě teď dotahujeme do závěru. Klips nebo kroužek jsem chtěla co nejvíce přírodní. Ideální by bylo dřevo, aby samotný kroužek mohl sloužit i jako kousátko (jako třeba u našeho Hryzátka). Jenže tenhle materiál nevydrží tlak, jenž vznikne, když se kroužek rozevře při nasazení třeba na madlo kočáru. Další možností byl 3D tisk, ovšem produkty z 3D tiskárny mají v sobě mikroskopické póry, kvůli kterým by se nedal kroužek nikdy pořádně vyčistit a ani certifikovat pro novorozence. Jediná varianta, která by byla bez jakéhokoli ALE, je vstřikovaný plast do formy. Dobře, ale dávat plast na naše přírodní bavlněné hračky mi bylo trochu proti srsti. Chtěla jsem tedy alespoň nějakou EKO variantu v podobě rozložitelných nebo alespoň recyklovaných materiálů. Ovšem tam jsem narazila na další ALE. Recyklovaný materiál v sobě může mít pozůstatky plastů, jež obsahují ftaláty nebo jiné nebezpečné látky pro miminka. Zkrátka musel se využít pouze nový materiál, který má certifikaci na hračku.

 

Další ALE přišlo se vstřikovací formou. Všude jsem narazila na zavřené dveře, nebo na částku, která mi mírně řečeno vyrazila zuby z huby. Forma na takový mini kroužek by se pohybovala kolem 500 tisíc. Tehdy jsem si pak zálibně prohlížela všechno, co jsem viděla vyrobené z plastu, a říkala si: Aha, takže náš 7 cm velký kroužek by stál půl mega a kolik asi stála forma na tuhle palubní desku v autě, na tenhle kyblík z pískoviště nebo kolik proboha stojí forma na celou plastovou klouzačku?! Všechny plastové hračky mě od té chvíle fascinovaly a pořád jsem Josefovi ukazovala, kolik forem asi měla tahle panenka nebo tohle auto na písek :D Schválně se někdy zkuste podívat na plastové věci ve vašem okolí. Každá nepatrná součástka má svoji šíleně drahou vstřikovací formu. Jak asi tušíte, celá výroba z plastu mě pohltila a já poslední rok nežiju ničím jiným.

Obepsala a obvolala jsem tolik lidí… Jednou jsme jeli s miniaturní Josefkou v nosítku do Jihlavy k pánovi, který mi poprvé nabídl, že by uměl objednat pouze vložku do téhle drahé formy. Jenže ta výroba byla odstrašující. Všude se válely kousky plastů, páchlo to tam tak, že se tam dalo dýchat jen asi 15 minut a pak člověk musel utéct. Nedokázala jsem pochopit, že ten pán v tom pracuje asi 30 let. Tady jsme vyrábět něco, co mělo být pro miminka, rozhodně nechtěli.

Další možnost byla najít nějakého výrobce v ČR, který už nějaké hezké minimalistické kroužky dělá a zatím, než se vydělá na vlastní, využít už hotový kroužek. To byl také oříšek. Nikdo se se mnou nechtěl ani bavit. Až jednou jsem se konečně dostala k výrobci plastových kroužků, které byly ale v hrozných křiklavých barvách a ne moc hezkých tvarech. Líbil se mi u nich jen jeden tvar z mnoha, které měli v nabídce. Jenže – černý nejde, jeden tvar nejde. Musíte si objednat to, co máme v nabídce. Nic jiného neuděláme. Ani když si toho vezmeme tisíce? Ne, to neděláme. No a tím končilo moje hledání, protože nikdo další v ČR už kroužky nedělá. Vše je nepřekvapivě dovážené z Číny. I ty krásné matné a hezké kroužky od severských značek, vše má na obalu nálepku MADE IN CHINA. A přes to u nás vlak nejede. Nebudu na hračku, kterou si vypipláme v naší šicí dílně, zdobit čínským kroužkem.

Byla jsem v té době už hodně zoufalá. Jak šel čas, projekt kroužek byl prostě až na druhé koleji. Občas jsem dostala záchvat a napsala dalším 10 firmám, z kterých přišly zase jen částky kolem 450 tisíc a nebo odmítavé odpovědi. Až jednou v neděli jsem zas náhodně obeslala dalších asi 20 firem, které na internetu vypadaly jako výrobci plastů. No a hned do 10 minut (v neděli ráno :D) mi odepsal pan Šmejkal. Další den jsme si volali a nabídl mi, že vložku do formy zvládne vyrobit za třetinu té šílené ceny, a tak jsme se s Josefem vydali do Tachova na výlet. Je strašně vzácné najít stejně naladěné lidi. Podnikatele, kteří se neleknou vašich šílených představ a nápadů. Neřeknou hned NE a rádi to zkusí. Vidí ve vás potenciálního většího klienta do budoucna a ne jen otravnou malou značku. Takových lidí je pomálu a já jsem nadšená, že už jsme jich našli tolik. Třeba pána, co vyrábí naše obaly, nebo dalšího, který pro nás vyrobil Neplecháčky. Prostě se jen muselo počkat, až zase narazíme na někoho odvážného, který nám hned nezavře dveře. Celou návštěvu ve výrobě Technicplastu jsem měla návaly pocitů štěstí, že se to povedlo a my zase někoho takového objevili. Celá hala byla jako ze žurnálu, nedalo se to srovnávat s výrobou v Jihlavě. Byli jsme s Josefem nadšení. Konečně jsem mohla začít řešit podobu kroužku a vidět světlo na konci tunelu!

Jak by měl kroužek pro Ababu vypadat? Jinak než ostatní, to bylo jasné. Jednalo se o moji jedinou vizi, když už budeme investovat do formy a budeme mít svůj kroužek od nuly. Musí vypadat prostě jako Ababu. Sedla jsem k papíru a vymýšlela různé varianty. Nejvíc se mi líbila představa, že kroužek bude nepravidelný, jako by ani z plastu nebyl.

Chtěla jsem ho matný, útulný a akorát do drobné ručičky miminka. Jednou jsem s Josefkou koupila modelínu a vyrobila několik variant. To byl čas, kdy jsem začala prudit svého kamaráda Natana, který dělá 3D vizualizace, s takovou blbostí, jako je očko z modelíny :D

Pak už se ladil (sto variantami, protože Jitka je mega otravný klient) finální vzhled kroužku pomocí 3D tiskárny, aby tvar co nejvíc sedl do ruky. Tady se podívejte na tu krásnou formu. Něco, na co jsem čekala tak dlouho, bylo skutečné.

Ladila jsem také barvy podle vzorníku, aby co nejvíc sedly ke každému Ababu zvířátku. Využíval se na to RAL vzorník, ale barva pak vyleze ze stroje úplně jinak než na vzorníku :D Plast je totiž naředěný (laicky řečeno) ještě gumou, aby se dal dobře a snadno roztáhnout a připnout třeba i na široké madlo autosedačky, a tahle guma barvu trochu mění. Do směsi se ještě přidávají takové černé bobečky, které ve výsledném produktu udělají ty hezké drobečky prachu. Pan Šmejkal říkal, že naše zakázka bude nejlepší právě v tom, jak je kroužek nepravidelný a ještě podle něho špinavý :D Přesně věci, které se musí u jiných výrobků přísně hlídat, my chceme :D

No, další sranda je, že vybrané barvy se musí koupit v takovém objemu, který by nám vystačil asi na 10 let výroby :D Přemluvili jsme výrobce a bereme alespoň půlku (na 5 let, hahaha). Každopádně je to také nemalý finanční náklad, koupit si barvy na několik let dopředu, když ani nevíme, jak to s náma bude třeba za 3 roky :D

Co certifikace? Kroužek je vlastně i hračka. Jelikož bude součástí třeba Chrastíka, nedělám si naděje, že by ho miminka nechtěla ochutnat. Navíc kroužky jsou super i samostatně v řetězu na kousání a hraní. Josefka měla tyhle kolečka hodně ráda, takže jsem věděla na 100 %, že je budeme muset certifikovat. Díky tomu, že jsem velikostí vycházela už z existujících kroužků a materiál měl certifikaci z výroby, byla certifikace v pořádku a naše očko má CE razítko 🙂 To, že je to taky investice desítek tisíc, asi nemusím dodávat :D

Ze všech investic, které nás čekaly, se nám s Josefem točila hlava. Jeden večer padl nápad: Nezkusíme zase Hithit? Je to hezký projekt i příběh a nemuseli bychom na to být zase úplně sami, jako když jsme otevírali prodejnu před 4 lety. Začala jsem tedy připravovat materiály ke kampani. Video a všechny záměry jsem dělala já na svůj telefon :D Stal se za mě za ten čas profistřihač a videomaker (až na to že vůbec, lol). Každopádně na profesionální materiály a další investice prostě nebylo. Jela jsem zas do Tachova, tentokrát s Mončou, a natočily jsme spoustu záběrů z výroby. Dokážete si představit tu scénu, dvě holky z Prahy jedou natáčet chlapy v montérkách a překáží obřím jeřábům ve výrobě :D No komedie, ale myslím, že finální video zas taková ostuda není, co myslíte?

Proč Donio? Když jsem si otevřela stránky Hithitu a zjistila, že se tam nic za ty 4 roky nezměnilo, bylo mi jasný, že se musíme podívat po jiném kanálu. Před těmi 4 lety jsme tam měli šílené administrativní práce po ukončení kampaně, a když se přidal fakt, že nejde stále ani k odměnám přiložit fotka, bylo jasno. Narazila jsem na informaci, že na Doniu je i komerční sekce, kde se může sbírat podobně jako na Hithitu. Trochu mě trápilo, zda to lidi nebudou brát blbě, že vybíráme na podnikání někde, kam si chodí lidi pro pomoc v nemoci, ale doufala jsem, že to fanouškům zvládneme vysvětlit.

Když píšu tento článek, máme vybráno 204 tisíc z 450 a chybí nám asi 14 dnů do konce. Tak uvidíme, jak to celé dopadne. Já bych chtěla moc poděkovat vesmíru, že máme kolem našeho Ababu tak boží komunitu a že máme vaši podporu při dalším milníku. Věřím totiž z celého srdce tomu, že díky kroužku budou naše hračky hned o třídu lepší. Díky němu budou v očích zákazníků (jak doufám) praktičtější, nepůjde jen hračky do postýlky na mazlení, ale půjdou využít na cestách, v autě, připnout na hrazdu apod. Díky očku dostanou konkurenceschopnost k ostatním hračkám v obchodech. Mně samotné to chybělo natolik, že jsem se nevzdala a celý rok pro tuhle myšlenku bojovala ze všech sil. Snad mě intuice nezklame a bude to opravdu to ONO.

Na Doniu si můžete koupit i mě s Josefem :D Rádi vám poradíme se začínajícím projektem, značkou, co máte jen v hlavě, nebo s projektem, který nefunguje, jak má. Společně můžeme přijít na to, proč se mu nedaří, nebo jak ho posunout zase o kus výš. Rádi se výměnou za podporu naší kampaně podělíme o naše mnohaleté zkušenosti v podnikání. Josef je mistr na tabulky a cenotvorbu, já zas na marketing a vizuálno. Koukněte na Donio a přečtěte si o této odměně více.

Dalším tahákem jsou kroužky samotné, které si můžete koupit v kombinaci s hračkou ve výhodné sadě. Připravila jsem tam několik balíčků na výběr. Za mě ideální variantou je 10 kroužků v mixu barev. Vrátili jsme z nostalgie do nabídky duo válečků z Hithitu – Dinosuka a Jednorůžka. Po skončení kampaně se rozjede výroba a doufám, že do měsíce bychom mohli posílat postupně všechny odměny.

Už se nemůžu dočkat, až budete mít naše očko v ruce a díky tomuto článku v něm uvidíte celý jeho příběh 🙂 Věřím, že u kroužků nekončíme a že s panem Šmejkalem vymyslíme další produkty, které už mám načmárané na papíře 😀 Jelikož se s Josefem neumíme moc radovat z úspěchů, chtěla jsem nás za tenhle milník poplácat po rameni alespoň takhle tímhle článkem. JUCHŮ, budeme mít očko! Dobrá práce :D

PS: Děkujeme moc vám všem, kteří spolu s námi přivedete na svět tuhle mini věc, jež má ale velký význam!

Jitka