Z technických důvodů nám bohužel nechodí automaticky střihy a faktury. Problém budeme řešit v týdnu od 7. 10. Vše vám dopošleme. Omlouváme se za komplikace.

To je svatba.. napsala!

Myšlenky


Aneb jak se z Jitky Čechové stala Jitka Charvátová. Vím, že téma svatby je dost mimo téma jiných článků zde na Ababu blogu, přesto ho sem chci zařadit. Mnoho a mnoho z vás mi na Instagramu psalo o tipy a inspiraci ke své vlastní svatbě a jelikož já sama jsem prolezla, co se dalo a byla vděčná za každý článek nebo podcast na toto téma, chci přidat taky něco ze svého pohledu. Článek to bude dost neorganizovaný, tak jak mi co přijde na mysl.
 



Inspirace

Začnu od úplného začátku a zkusím to tematicky prokládat fotkami z naší svatby. První, na co jsem v hledání inspirace narazila byla knížka, kterou jsem dostala od Dominiky k Vánocům. Další podobnou knížku mi půjčila Kačí a tyhle dvě tenké knížky byly moji první a jediní rádci, jak se vlastně pořádá svatba a co všechno nás čeká. Odkazy na obě budou jako další kontakty pod článkem. Obě jsou formou deníku, do kterého jsem nenapsala za celou dobu nic :D Každopádně je doporučuju na vytvoření vlastního TODO listu. Na ten zas používám aplikaci Trello. Založíte si tam sloupečky, kdo co má na starost a co všechno už máte hotové.

 

Koordinace

Pokud plánujete svatbu pro více než 40-50 hostů doporučuju všema deseti koordinátora. A pokud ne na celé plánování tak alespoň na koordinaci dne D. Já jsem narazila v podcastu holek z Cup of Style na Terku. Díky ní nebylo všechno od začátku tak děsivý a my jsme se měli kam obrátit. V minulé práci si ze mě kolegové dělali srandu kvůli mojí hlášce: Nemůžeme sem zavolat někoho, kdo tomu rozumí?! Pokaždý když byl v kanceláři nějaký problém, jsem tohle hlásila :D A tohle je přesně ten případ! Nechat některý věci na lidech, co tomu rozumí :D Něco jako jsem už stokrát psala, že se mají nechat loga a design značky na grafikovi. Plánování svatby bych nechala prostě na Tereze :D
 


Místo

První, co byl trochu oříšek je místo konání a od toho se pak odvíjí i termín. Jelikož všechna hezká místa mají víkendové termíny pryč rok dopředu. Jestli dostanete prsten, hned začněte googlit i když je to tou dobou šíleně brzo :D Kvůli covidu jsou všechny svatby natlačené jen do 4 měsíců v roce, a navíc je jich spoustu přesunutých z loni a předloni … takže vybookované nejsou jen místa, ale taky hudba, oddávající, koordinace apod.


Nám do oka padlo jedno nové svatební místo Po.spolu, které nám doporučila Terka. Líbilo se nám, že se nejedná o restauraci, že si budeme moct vybrat rozmístění stolů, vybrat si catering a že je to pustina na které nikomu nebude vadit hluk (to poslední nakonec nebyla pravda, jelikož okolní sousedé ty svatby tam už asi trochu štvou). Navíc tam byla boží věž na přípravu nevěsty, ze které bylo vidět všude po areálů.

Byli jsme s Terkou ještě na jedné prohlídce klasického svatebního statku, kde se svatby konají od jara do podzimu snad každý den. Majitel nás prováděl a vykládal, jak je všechno už zaběhnuté – tady se koná obřad, vyberte si z 4 druhů oblouků, tady musí být hostina a tady se většinou hází kyticí apod. Připadali jsme si jen jako další pár na běžícím pásu. Nejlepší byl hřeb prohlídky – svatební apartmán, kde na dveřích bylo napsáno – Tady spinká Tomáš a Alenka. Zas na druhou stranu u takových míst asi nemusíte už nic moc řešit a vše je za vás už vymyšleno. Což není nic moc pro Jitku, co všechno potřebuje vykoumat sama :D


Barevnost a téma

Další důležitý bod v úkolech je vymyslet si téma. Nemyslím teď styl svatby do Harry Pottera nebo něco podobného, i když to je taky super :D Myslím barvy a styl celé svatby. Nezdá se to, ale dost to pak pomáhá při dalším rozhodování. Třeba výběr kytek nebo šatů (asi nebudete mít zdobené šaty v zámeckém stylu na statku, a naopak boho styl šatů někde na hradě apod). Já osobně třeba miluju minimalismus, takže moc nemusím kýčové dekorace (retro svícny, boho drhané závěsy apod.) a od toho se odvíjel výběr šatů, nedekorací :D a barevnosti, která byla asi na někoho dost šílená a netradiční. Připadalo mi totiž málo mít svatbu jen v jedné barvě, takže jsem zalezla na Pinterest a hledala zajímavý kombinace 4 barev. Zkuste to taky. Zadat můžete třeba wedding color palette, summer color palette apod. Vlastně je skvělý udělat si celou nástěnku na Pinterestu, kterou pak můžete sdílet se svědkyní nebo koordinátorkou. Dají se tam hledat inspirace i na šaty, výzdobu a nápady na hry, dárky a spoustu věcí ke svatbě.


Taky je super, když se to, co si vysníte líbí i vaší polovičce :D Josef třeba nenávidí hořčicovou barvu a stejně to byla jedna z barev :D Takže u mě tohle pravidlo moc nevyšlo haha. Jinak tam byla cihlová (květináče – pokojovky), petrolejová (hezky kontrastuje s hořčicovou, trochu klučičího elementu) a pudrová (holčičí a moje hodně oblíbená barva). Všechny tři barvy jsou spolu taková zvláštní kombinace, ale myslím, že to fungovalo :)



Design a výzdoba

Taky miluju obloučky a různé půlkruhy, už celá prodejna Ababu je v tomto stylu, a tak bylo jasný, že tam budou taky :D Oblouček je totiž dokonale roztomilý tvar a dá se s ním kouzlit i v grafice. Vymyslela jsem si tiskoviny a různé grafické prvky, kde jsem kombinovala jen dva fonty, kulaté tvary a barevnost svatby.



Výzdoba se doladila pak jen látkou, kterou jsem koupila s Terkou ve Flextexu v Holešovicích naproti Alze. Líbilo se mi to taky myslím na Pinterestu. Jen poházené pruhy látky po prostoru, které působí trochu jak taková ta sukna na hradech :D Stejné látky se pak použily na stoly. Terka a její tým to pak krásně nainstalovali. Jsem zvyklá si všechno sama organizovat a žiju v dojmu, že co si neudělám sama nakonec nevyjde, ale Terka prostě všechno udělala tak, jak jsem si vysnila. Látky, tiskoviny, svíčky a kytky. To byla celá výzdoba a já z toho byla unešená.



Kytky měla v celé režii Terka a její tým. Pouze jsme si ujasnili spolu barvy a jaké druhy máme rádi. Třeba Jiřiny miluju. Další kytky jsme natrhali na Vysočině a mamka Josefa nám je nasušila na půdě. Výsledná kytice byla božská …
 


Co se týče vybavení pro hosty. Na svatbě Terka vytvořila dětský koutek, do kterého jsem dala hodně Ababu věcí, Utukutu houpačku, omalovánky apod. V koutku byl celý den někdo a myslím, že to maminky ocenily. Další byl venkovní nábytek. Z Ababu jsme převezli celou tu sedačku ze zahrady a další sezení. Bylo to super. Jak obývák v zahradě.


Hudba

Hudba byla pro nás hodně důležitá, měla jsem jí napsanou už dávno ve svém wishlistu k budoucí svatbě :D Chtěla jsem, aby hrála pořád, všude a nikdy nebylo ticho. Přijde mi, že hudba je atmosféra. Sestavili jsme si s Josefem na Spotify mega dlouhý playlist z pomalých a pohodových písniček na přípravu, příchod hostů, posedávání a prostě pořád pokud se nic neděje hrála pohoda do pozadí. Potom jsme měli vytvořený list na párty a to dva druhy :D Jeden klasiku (což pro hodně lidí na svatbě moc klasika nebyla a dostala jsem za ní docela čoud od svědka Josefa :D Co to hraju za hrůzu...) a jeden české fláky (což je Josefova specialita, 30 hodin Karla Gotta apod.). O první tanec a hudbu k obřadu se postaralo duo Burysax na které jsem narazila právě v jedné ze zmiňovaných knížek.

 

Šaty

Toho až si půjdu zkoušet šaty jsem se bála snad nejvíc. Nemám úplně klasickou postavu, mám větší prsa ale úzký obvod (nejsou mi skoro žádný podprsenky). Většina moderních šatů je o holých zádech, žádné podprsence a bez vyztužených košíčků. Přišlo mi zcela nemyslitelné nevzít si zrovna ve svatební den něco bez podprsenky, když tak nevylezu ani na chatě :D Naivně jsem si tedy do prvního salónu vzala těžce sháněnou podprdu bez ramínek v tělové barvě. No jak asi tušíte, ani jednou jsem jí na zkouškách nepoužila. Doporučuju holkám s podobnými přednostmi, nechoďte tam, kde mají jen boho vílovské typy šatů. Budete mít akorát depku jako já :D Se ségrou jsme pak zajeli až do Hradce do salonu Le Monika.

Vyhlídla jsem si u nich na Instagramu jednoduché šaty bez zdobení, kterých tam měli na výběr hned několik. Hned druhé, co jsem si zkoušela byly ONY. Se ségrou jsme z nich umíraly pak celou cestu domů do Prahy :D Byly geniální. Skrývaly přesně to, co jsem nechtěla mít venku a měla jsem v nich pas jako nikdy v životě :D Navíc jsem pak měla šaty úplně nové objednané v menší velikosti, než jsem si zkoušela, takže nebylo nutné dělat ani žádné úpravy, kromě délky sukně.


Další prekérka jsou šaty pro pánskou část svatby. S taťkou jsme potřebovali sehnat oblek, boty a prostě komplet všechno nějak rychle a bezbolestně. Na doporučení jsme zašli do obchodu v Paladiu T.M.Lewin. Kde se nás ujal skvělý pán a všechno jsme měli do hodiny vyzkoušené, na míru našpendlené a odcházeli jsme nadšený, jaký bude táta na svatbě fešák (vypadal jak prezident!) :D
 

Josef měl na míru šitý oblek v Le Premier, kde měl trochu horší zkušenost s osobním přístupem prodavaček. Každopádně oblek byl krásný a přesně tak jak jej Josef chtěl – v barvě Deery (jedna z naší fenek) :D

Co se týče bot. Vybrala jsem si nízké bílé klasické lodičky na Zalandu a chodila v nich doma poctivě asi 2 měsíce :D Prošlápnutí se vydařilo a já v nich zůstala až do noci.


 

Prstýnky

Tady jsme měli hned jasno. Šperky od Lenky Kerlické z 27jewelry jsou dokonalé. Josef tam vybral i zásnubní prstýnek. Ty snubní máme s naším otiskem a na vnitřní straně máme vyrytý osobní vzkaz.
 


 

Líčení a účes

Na zkoušku ke Kačce jsem šla trochu nervózní, protože jsem netušila, co vymyslet jiného než mojí klasickou ofinu plus mikádo, jak to nosím skoro celý život. Věděla jsem, že chci věneček z kytek. Možná už je to trochu ohrané, ale já to měla z praktického důvodu :D Abych si neustále nemusela upravovat ofinu (tak jak to dělám celý život, jelikož nenávidím na fotkách díry v ofině = ano jsem v tom úchyl).
 


Kačka ale na zkoušce předčila moje očekávání. Vypadala jsem díky úžasnému líčení totálně jinak, a navíc jsem měla vlasy nahoře, což pro mě byla mega změna. Taky bych chtěla takhle veřejně Kačce poděkovat za tu úžasnou podporu v den D. Zůstala tam pak na věži do konce jen ona a díky bohu za to. Měla jsem těsně před sestoupením dolů za tátou snad infarkt, jak mi tlouklo srdce a Kačka byla jediná, kdo tam byl se mnou s moc mi to pomohlo. Nechala jsem nalíčit a učesat i obě maminky a svědkyni. Byla to sranda a moje mamka vypadala taky najednou úplně jinak než normálně a celý den si to užívala :D

Celá příprava ve věži byla super, po tom všem stresu s přípravou v pátek jsem si užívala, že můžu jenom tak sedět na posteli, pít bubliny a koukat dolů na přijíždějící hosty.


 

Obřad

Obřad jsme měli jedním slovem zvláštní :D Kněze Mikuláše Vymětala jsme si vyhlídli online a nadchlo nás, v čem všem se angažuje a jaké má postoje k víře a k manželství. Už na společných sezeních jsme si sedli a Mikuláš je správně bláznivý jako my :D Celý obřad trval asi 45 minut což je mnohem déle než většina obřadů, na kterých jsme s Josefem byli. Na druhou stranu ale (snad i pro svatebčany) nebyl vůbec nudný. Dokonce se zpívala písnička Proč je lásky málo od Svěráka a Uhlíře. Naučili jsme se zpaměti sliby (což byl dost stres navíc :D) a měli jsme tam i hudební vsuvku od houslistky z Burysax.

Ještě mám jeden tip k obřadu. Zkuste mít celou dobu hezký, příjemný výraz a nejlíp poloúsměv. Já skoro všude vypadám zle a zamyšleně :D A to mi tohle pravidlo Teru Menclová, co nás fotila, říkala! Stejně je člověk mimo a ve stresu :D Další tip od svědka Josefa ženy je tento: Až půjdete s kyticí uličkou, nedávejte si tu kytici moc vysoko. Dejte si jí na břicho, ať máte vidět obličej a dekolt, možná se vám to teď nezná, na břichu je držení kytky nepřirozený, ale na fotkách to vypadá fakt líp!


Po obřadu nám hosté vytvořili špalír a všichni dostali do ruky kornoutky, které nám vyrobila babička ze starých květinových kalendářů, které doma skladuje. Vypadalo to skvěle!

Pak přichází trochu nudná část celé svatby, a to je focení. Ve vedru musíte stát na jednom místě a ostatní nemají co dělat a mají hlad :D Ideální je připravit si seznam skupinek (nemít jich moc) a předat ten seznam třeba svědkům, aby lidi vyvolávali a tím to celé urychlili. Celý obřad měla pod palcem zase Terka, která se svojí ségrou a Dominikem uháněli lidi na místo, rozdávali kornoutky, zpěvníky, vyvolávali lidi na focení a hnali je pak zase zpět na hostinu… nedovedu si představit, že to tam děláme my dva nebo naše rodina…


Ababu rodinka! Sýr!


Tip k obřadu: Než si seženete oddávajícího a budete vědět datum. Zavolejte si na místní matriku. Ta naše totiž zrovna předávala funkci jiné kolegyni a v době naší svatby by nám to neměl kdo napsat. Měli jsme tehdy den na to dojet tam podepsat papíry. Vyndala nám, hlavně že máme kněze, ale matrikářky se nezeptáme na nic :D

 

Hostina

Hlavní věc na svatbách je jídlo. Jelikož já nejím maso (a několik hostů taky ne) řešili jsme od koho objednat catering. Chtěli jsme někoho, kdo má dobré i vege varianty pokrmů. Na místě nebylo nic, takže se vše muselo domluvit po vlastní ose. Poptávku jsme rozeslali na spoustu míst a nejvíc nás oslovila ta od Kaiser Franz. Neposlali nám jako ostatní jen ukázkovou nabídku, ale přesně ty jídla, o které jsme psali a celá nabídka byla sepsaná nám na míru.


Nechtěli jsme, aby půlka hostů šla někam pryč a část vybraných si s námi dali jídlo. Celou jsme jí chtěli pojmout jako takový pozdní rodinný oběd. Proto byl i zasedací pořádek trochu netradiční a nechtěli jsme tu klasickou sestavu stolů do T nebo U. Pro inspiraci přikládám svůj bezva plánek z počítače :D


Nealko a alko jsme si nakonec nakoupili sami v Makru. O bar, kafe a míchání nápojů se postaral servis z Kaiser Franze. Kaiser nám dodal skvělá piva z malých pivovarů. Objednali jsme si u nich i polévku, která byla jako jediné jídlo společná a díky ní se všichni hosté sešli na chvíli na jednom místě. Vybrali jsme si kukuřičnou s chilli. Měli jsme jí totiž při našem zasnoubení na Zikmundově. Drze jsem si o recept napsala tamnímu kuchaři a opravdu nám jej poslal! Takže líná huba holé neštěstí v praxi :D Jestli hledáte relax a dovolenou, kde se budete chtít jen válet, skvěle se najíst a koukat do lesa, Zikmundov je přesně to místo.

Před polévkou byl ještě přípitek a proslovy. Proslov měl můj taťka, ségra Josefa, moje svědkyně a svědek Josefa. Byl to doják. Totálně nás rozsekali všichni 4 :D Další věc, kterou jsme okoukali na jiné svatbě je představování hostů, které můžu jen doporučit!

Josef vstal a postupně obešel komplet všechny stoly a představil každého hosta. Z jaké rodiny a větve je nebo jak se známe. Je to super na pozdější rozhovory u drinku na baru a lépe se tak obě rodiny propojí dohromady :)


Po společné polévce jsme hosty pozvali k rautu, kterým začala i volná zábava. Tahle forma je super už jen proto, že v dnešní době má spoustu lidí intolerance, různé věci nejí a rautem uspokojíte úplně všechny hladové krky. Já sama na každé svatbě jím suché topinky (od tataráku), jelikož mám histaminovou intoleranci, nejím maso, nesmím třeba moc smetanu a další druhy potravin :D Ideální host prostě…


Dort & sladké

Po jedné svatební ochutnávce, kterou pořádalo Dortíkovo jsme měli hned jasno. Kousek dortu red velvet v krabici nás totálně učaroval. Sladko kyselá chuť, a navíc byl uvnitř červený, takže to skvěle kontrastovalo s tou bílou navrchu. Nahoru jsem nechala vyrobit zápich ve tvaru našeho loga (spojené dvě J v jedno) u Majestick na míru. Krájení dortu bylo skvělé. A zas kvůli Terce, protože my jsme se jen přesunuli ke stolku, kde bylo všechno připraveno. Jen nám do ruky dali nůž a my si tam stoupnuli bez práce :D Bylo to jako nějaká zahradní oslava.

Už byl skoro západ slunce, a navíc ten den měli 3 hosté narozeniny. Připravili jsme si pro ně překvapení a dali jim do jejich kousku dortu rechejtle a zpívali Maminka má narozeninýýýý… Dort se pak nikam neodnesl, ale dokrájel ho kamarád Libor, který krájí každý rok krůtu na našem tradičním díkůvzdání, které s kamarády pořádáme už asi 11 let :D



Další sladké bylo také v režii Dortíkova. Měli jsme tam hodně růžové :D Jen vidím ty fotky a hned bych si to zas dala. A koukněte, jak to zas Terka nainstalovala? Nádhera… Nejlepší byla za mě ta nugetová toffifee tartletka (to hnědé kolečko s kuličkama). Dortíkovo je skvělý i na narozeninové dorty. Dělají třeba obří pavlovu nebo větrník jako celý dort a vypadá to skvěle.



Postupem času a jak přicházel večer, mělo čím dál víc svatebčanů někde po těle a pár lidí i na obličeji tetování :D Kamarádi z Liberce totiž nechali vyrobit tetovačky s motivy nám na míru :D Je to super vtipný tip na vaší akci. Tisknou to v copycentrech na A4 a vy si je pak vystříháte na jednotlivé tetovačky. Já sama měla pak večer potetovaná celá záda a vypadalo to dost vtipně :D


 

První tanec

To bylo jediné, co nevyšlo na 100 %, jak jsme si přáli. S DJ jsme se asi nepochopili a naši vybranou skladbu pustil jen jako hudební doprovod pro houslistku bez zpěvu. Tu písničku vybral Josef, protože je tam právě super vtipný text zrovna na první tanec na svatbě :D Zpívá se tam… Ty mě nevlastníš, nesmíš mi říkat, co mám dělat… No tady si jí můžete pustit: (video) Bez textu to prostě vůbec nebylo ono, a navíc jsme měli nacvičený tanec, kde kroky navazovaly na daná slova v písničce… takže jsme byli nahraný a jen se na sebe při tanci křenili, kdy že to začne hrát pořádně :D

 

Focení

Po tanci jsme se šli vytratit na společné focení s Teru a Mikym. Tahle disciplína nám moc nejde. Nešla nám ani na předsvatebním focení, a tak to muselo být velmi rychlé :D A tak to taky bylo, slunce totiž už skoro zapadalo a trvalo to celé asi 20 minut. Pár fotek nám zhatily chlupatý děti skákáním :D Nejlepší fotka je Josef s kytkou jako nevěsta :D



 

Házení kytice

Házení kytice jsem zavrhla už kvůli tomu, že v mých šatech se nedaly zvednout ruce :D Svědkyně mi poslala fotku z vyvazování kytice a bylo rozhodnuto, že to chci taky! Je to sranda hlavně v tom, že celá akce trvá déle než jen jedno hození za záda. Od kytky vedou stuhy a každou z nich si vezme jedna svobodná žena. Se zavřenýma očima jsem pak odstřihávala stuhy, dokud nezůstala jedna na jejíž konci byl můj kamarád Michal :D Což nesla dost nelibě družička Anička, která už to skoro měla!


 

Zábava

Na mnoha svatbách, kde jsme s Josefem byli, se odehrává jedno, a to samé, a to je hra na kočár a hra na zvedání bot. Nějak se nám nelíbí ani jedna... První kočár je dost opíjecí a druhá zas trochu divná vůči babičkám. Hádat před nima, kdo je dominantní v posteli apod. se mi zdá na svatbu trochu moc :D Tak jsme si vymysleli dvě jiné aktivity. Klasickou tombolu jsme přetvořili v loterii o Josefovi zarámované fotky. Během dne se prodávali losovací lístečky, které nám namotala do ruliček babička. Nikča dělala boží moderátorku spolu s Josefem. Fotky si Josef sám pak představoval a skoro každá rodina si odvážela jeho umění na zeď :D


Druhou zábavou byla hra s názvem Riskuj s Charváty. Šlo o něco, co miluju v seriálu přátelé. Ten, kdo je taky zná na zpaměti bude vědět. V jedno díle se hraje vědomostní hra o byty. Ross hlásí otázky typu: Monika má ručníky dělené do několika kategorií. Do kterých a kolik jich je?


Je to super v tom, že se svatebčané dozvěděli nějakou zajímavost a k tomu měli navíc něco dalšího uhádnout. Byla to děsná sranda a hlavní cena byla slivovice z Vysočiny :D Nikča opět jako moderátorka se svědkem Josefa. Nejlepší kombo. Svědek již s tetováním na čele :D



Další zábavou pro hosty byli jednorázové foťáky. Rozdali jsme jich asi 10 mezi jednotlivé rodiny a party lidí. Vylezlo z toho spousta fotek se skvělou atmosférou a boží momentky. Navíc máte hned po svatbě asi 300 fotek. Ty máznuté fotky v článku jsou z jednorázových foťáků :))

 

Noční rej

Vydržela jsem v šatech i lodičkách až do pozdních hodin. Šaty na převlečení jsem objednala v Zalandu a převlékla jsem se fakt až na poslední noční diskotéku. Kterou jsme vyřešili naším playlistem. Nejlepší moment byla polka. Celý můj dospělý život si s taťkou říkáme, že na mojí svatbě musíme lítat na skočnou polku, kterou milujeme (ale moc nám nejde). Takže jsme si na Spotify pustili jednu a tu samou písničku asi 5x dokola a všichni tančili, jak blázni v noci polku mezi stoly, kde se jedlo :D Chytlo to nakonec asi 10 dalších párů :D

Tady bych se zastavila u toho playlistu. V obou knihách a různých článcích jsem četla že nemít DJ na večerní party je blbá volba. Já tvrdím opak. Nikdo vám neříká: Nejsem váš jukebox, nechte mě hrát co chci já! My si prostě na střídačku pouštěli oblíbený písničky a lítali po místnosti, to je vlastně to jediný, co jsem od toho očekávala :D


 

Ráno

Ráno jsme si na místě dali ještě bruch, který dokonale obstarali hosté (každý dovezl nějakou buchtu nebo jinou dobrotu) a hlavně naše maminky. Každému jsme na postel dali den předem košíček s ibalginem a colou v plechu s básničkou od Josefa:

Nechť to večer stojí za to
a proudem teče chlast.
Ráno všechno vyřeší to
Cola a ibáč - bolesti past.


Miluju to :D

Každému hostu jsme pak ještě na cestu domů dali výslužku s dortíky a Terka namotala každé ženě kytičku z naší výzdoby k tomu. Je to hezké využití kytek z váziček. Měli z toho všichni velkou radost.

Ták, a to je konec mého dlouhého článku o naší svatbě. Určitě by nebyla taková, jaká byla bez naší rodiny a přátel. S Josefem jsme z té atmosféry a zážitku žili ještě asi měsíc. V kanceláři se mi tu teď smějí, že to bude román a Josef mi pouští Jessicu Fletcher na videu, To je vražda napsala :D:D:D. Snad teda alespoň inspiruje některé nastávající nevěsty.


Na konec vypíšu všechny dodavatele (nejsou to žádné spolupráce) a odkazy na ně. Sama jsem po těchto odkazech prahla, tak tady jsou:

Tak ahoj! Na fotce s drinkem Nevěstina volba (gin se sodou a malinama) :D